Kde se toulá vaše štěstí?

Za schopnost věnovat se více věcem najednou platíme vysokou cenu.

Štěstí nám protéká mezi prsty, když se sprchujeme nebo si čistíme zuby. Ztrácíme je v práci. Nejsou to však tyto činnosti, kdo za to může. Viníkem je naše roztěkaná mysl.

Co se vám teď asi zrovna honí hlavou? A co jste dělali předtím, než jste se pustili do tohoto čtení? Na co jste mysleli? A hlavně: jak moc jste zrovna byli šťastní? Příliš otázek hned v úvodu, že? Zkuste si na ně prosím odpovědět. Hned vám vysvětlím proč.

Matt Killingsworth se snaží přijít na to, co dělá lidi šťastnými. Navrhl za tímto účelem aplikaci pro iPhone, která se během dne několikrát ohlásí a dotyčného vyzve, aby napsal, co zrovna dělá, na co teď myslí a jak se cítí.

Zjistil, že šťastnější pocity měli ti lidé, kteří mysleli na to, co právě dělali – tedy byli soustředěni na přítomný okamžik a jejich mysl se nikde netoulala. A to i v situacích, které nebyly zrovna radostné (například dojíždění do práce).

Zatoulané myšlenky

Myšlenky se nám skutečně zatoulají docela často: podle tohoto výzkumu se v myšlenkách plně věnujeme tomu, co právě děláme, průměrně jen 53 % času. Ano, jsme sice tak šikovní, že dokážeme být duchem jinde a nemusíme se stále soustředit na své konání, ale za tuto schopnost, zdá se, platíme poněkud draze – pocitem štěstí.

Kde se to tedy ve svých myšlenkách tak často touláme? Můžeme si přehrávat nějakou negativní vzpomínku nebo se strachovat, co nás čeká. Můžeme jen tak o něčem nijak emočně význačném přemítat. Anebo se můžeme v duchu pohroužit do milé vzpomínky či o něčem hezkém snít. Tedy obsah naší mysli může být negativní, neutrální nebo pozitivní.

Asi vás nepřekvapí, že nejčastěji se dle tohoto výzkumu necháme v myšlenkách unášet k příjemným tématům (42,5%), méně pak řešíme něco neutrálního (31%) a nejméně často odbíháme v mysli k něčemu nepříjemnému (26,5%).

Překvapivé ovšem je, že ať už se oddáváme chmurným představám nebo si malujeme vzdušné zámky, bloumání v myšlenkách má na pocit štěstí vždy negativní vliv. Nejšťastnějšími zůstávají ti, kteří se pouze soustředí na přítomný moment. I když ti, kteří si aktuální aktivitu zpestřují přemýšlením o něčem příjemném, jsou za nimi v těsném závěsu.

Běžná poučka, že štěstí najdeš v přítomném okamžiku, má tedy své opodstatnění. Zní to jednoduše, ale sama dobře vím, jak těžké je zůstat přítomen. Každý den se například těším do sprchy. Tento večerní rituál mám ráda a chci si ho užít. Občas se mi to ale nedaří.

Hlavou mi létá příliš mnoho myšlenek – co jsem dnes nestihla udělat, co bych ráda dělala zítra, mysl se toulá v roztodivných vzpomínkách a snech. Je jinde než mé tělo. A já místo příjemného pocitu osvěžení nakonec zažívám podivný pocit ztracení se ve svých myšlenkách.

Právě při každodenních zautomatizovaných činnostech jako je sprchování nebo čištění zubů prý naše mysl zbloudí někam jinam nejčastěji (průměrně 65 % času). Na svou práci se dokážeme plně soustředit stále jen 50 % celkového času. A u které aktivity umíme být naopak nejlépe přítomni? Je to sex. Při této jediné činnosti je naše věčně bloumající mysl opravdu zaujata přítomným momentem, a to až 90 % času (což dobře koreluje i s pociťovaným štěstím).

Více přítomnosti, více štěstí

Jak tedy dostat do svého života více štěstí? Vzpomínám na ty zážitky plné přítomnosti, kdy jsem opravdu byla tehdy a tam – šťastná, plná života. Třeba jak jsem plavala v zatopeném lomu a pak se vyhřívala na skále při zajímavém rozhovoru. Nebo když jsem jela autem, naplno puštěné staré hity z šedesátek a přede mnou krásná, slunečními paprsky prosvícená cesta. Nebo když jsem jen tak seděla venku na dřevěném stole, vychutnávala si kávu a vítr, který si hrál s mými vlasy a listy stromu. Tyhle chvíle mám pořád v sobě.

Zavzpomínejte také. Na ty jasné okamžiky, které tak nějak plastičtěji vystupují z šedivé všednodennosti. Kouzlo spočívá právě v tom, že to nemusí být nějaké nevšední zážitky, ale třeba úplně obyčejné chvíle, při kterých jste ovšem byli zároveň přítomni duchem i tělem, tady a teď. Určitě jste tehdy zrovna nepřemýšleli, co je třeba nakoupit nebo co řeknete druhý den na jednání.

Zkusme tedy na sebe občas nechat působit kouzlo přítomného okamžiku a vyčarovat si trochu toho štěstí. Třeba nás pak nebude na sklonku dne přepadat pocit, že ten dnešní den nějak rychle uběhl a nám je líto, že si z něj vlastně ani příliš nepamatujeme, protože většinu času jsme strávili zatoulaní v úvahách o minulosti a o tom co by, kdyby. Anebo jsme naopak byli v mysli neustále napřed a přemýšleli, co všechno bychom měli dnes ještě udělat, případně snili o tom, jaké to jednou bude, až se nám tamto hezky podaří. Je opravdu škoda, že se nám často spolu s myšlenkami někam zatoulá i to štěstí. A proto ho pojďme spolu hledat, v přítomnosti. Stačí se jen pořádně ponořit…

Co vám osobně pomáhá být tady a teď? Co vás zaručeně umí vtáhnout do přítomného okamžiku?

Killingsworth, M. A. (2011): Want to be happier? Stay in the moment (Ted Talk)
Killingsworth, M. A. (2010): A wandering mind is an unhappy mind. Science, 330(6006), 932